Jako herec pracuji s emocemi, a tak znám mnoho jemných odstínů různých pocitů. Není proto divu, že v civilním životě se emocím spíše vyhýbám a dávám přednost klidu. S úsměvem tak dodávám, že jsem obdivovatel Vulkánců, fiktivních mimozemských obyvatel planety Vulkán, kteří se naučili své emoce potlačovat do chladného racionalismu (viz. seriál Star Trek). Pokud jde o pozitivní emoce, slýchám často: „Zdeni, trochu více nadšení bys mohl projevit. Ty nemáš radost?“ Mám, ale neprojevuji ji, protože je to pro mne kvůli mé profesi náročné a vyčerpávající. Ne nadarmo má herecky zkušenější kolegyně říká: „Herci jsou takoví citoví mrzáci.“ Asi jsme, ale čas od času cítím potřebu uvolnit ze sebe i ty „smutné“ emoce. Jenže mé ventily jdou ztěžka otevřít. Naštěstí je tu hudba, která mi dovolí čas od času otočit kohoutkem, aby přetlak těch „smutných“ emocí mohl zase povolit. Musím být sám, několikrát za sebou pustit tu či onu árii, propadnout baroknímu kontrapunktu a za chvíli je mi zase fajn. Tento playlist je proto věnovaný mým smutkům, bolestem, nadějím a lásce, která vše očistí a vysvobodí – přesně v duchu barokní operní tradice.
Možná si říkáte, proč jsme letošní poslední playlist uvedli tak vážně a bez předchozího komentáře. Ale fungovalo to, že ano? Občas je třeba zkusit to jinak… Aktuální a~ch je plně v režii Zdeňka Stejskala - tedy toho, kterého většina z vás vidí s fotoaparátem, u stánku s knihami či v tiráži našich knih. Ti vyvolení ho občas spatří i na jevišti. Inu - a konečně tady, v našem newsletteru, můžeme zakusit, jak to vypadá, když Zdeněk o něčem zapáleně mluví.
Jeho playlist je ideální pro konec roku 2024 - kdy na nás společnost chrlí jeden nárok za druhým, kdy jsme pod tlakem, kdy vzpomínáme na to, co se stalo loni v prosinci… Konec roku už pro mnohé není o světlech či o tom, že den se začíná prodlužovat a tma odchází pryč, konec roku je pro mnohé často jen ta tma.
A tak, zatímco autorka tohoto newsletteru věrná své předvánoční náladě poslouchá doom metal, vám všem doporočujeme k poslechu Zdeňkův playlist. Ostatně jak sám komentuje jeho závěr: pokud existuje láska, netřeba se bát „krutosti nebes“.
Přejeme útěšný poslech!