Je zvláštní psát o playlistu autorky, když jste s dotyčnou ještě ve čtvrtek tančilx v poloprázdném klubu. Uváděla svou debutovou básnickou sbírku, byla dojatá, klub se - tedy kromě afterparty - zcela naplnil. Nevím, jak to má autorka, ale ve mně, tedy v Marii, onen večer rezonuje ještě teď. Když někdy píšu, že i kvůli setkávání a jistému druhu blízkosti tohle všecko v Adolescentu děláme, přijdu si většinou pateticky a naprosto nepatřičně. Pak ale přijdou ty zážitky. Tanec na staré songy s tlupou básnictva, dlouhé hovory, lesklé oči. Anna Kotvalová a její Etapy. Konec roku v Unijazzu - pro Adolescent a pravděpodobně i pro zhruba půlku mladé české poezie. Intenzita a dojetí.
Ale to všecko do rubriky a~ch vlastně nepatří. Tedy - kdyby ony zážitky tak prudce nekontrastovaly s playlistem, který pro nás Anna vybrala! Jako první Paris Paloma a znepokojivá skladba labour. Jako druhý Robert Křesťan: “Ještě není tma, / ale stmívá se.” Zlom. Wheel Cherry aka náš kamarád Jakub Strouhal se svým queer discem, následovaný Mat213, který má na featu Noida Bártu (!). Zpět: Katarzia. “Je to kniha nepokoja / Keď sa zamilujem.” Chappell Roan. Queer výbuch. Elliot Smith, akustická kytara a ztišení. The Kinks a nová gradace. Cat Power a opětovné ztišení. Něžný a křehký ponor do vlastního nitra s Phoebe Bridgers. A jestli máte u poslední skladby playlistu pocit, že vám před očima běží titulky, nejste sami - přesně takhle končila druhá série Sex Education. (Vzpomínáte na tu vymazanou hlasovku? Marie ano a brečí.)
Když se na playlist Anny Kotvalové podíváte s odstupem, dojde vám, že víceméně odpovídá náladám Etap: vzestupy a pády opakovaně mizí a vrací se, introspekce je občas zničující, stejně jako cit. A někdy je taky třeba odejít a mít ve sluchátkách vlastní soundtrack.
Přejeme citlivý poslech!