a~ch: Aleš Kauer

Opět playlist z vlastních řad!

Jako každé pondělí, i dnes vám přinášíme v rámci naší pravidelné rubriky a~ch krátký playlist, aby vám ten týden začínal nějak snáz, možná radostněji, možná intenzivně, možná zkrátka tak, že při tom prvním ranním dvojitém pressu bez mléka budete i něco cítit. Tentokrát playlist pochází od Aleše Kauera. Po Mariině hlučení zůstáváme v potemnělé divočině. Ale o tom Aleš nejlíp hovoří sám. Přejeme soustředěný poslech!

Miluji sestavování playlistů. Mnoho mých knih v plném formátu je doplněno odkazy na playlisty, které mi pomáhají cestovat a udržovat si čistou hlavu, ať jsem kdekoli. Playlisty mají navíc jednu unikátní vlastnost. Jednotlivé skladby znějí v kombinaci s jinými písněmi jinak než na albech. Často objevím nové aspekty, nebo je alespoň vnímám odlišně.

V hudbě mě přitahuje drzost, překračování hranic, boření stereotypů a odvaha nepodlézat posluchači. Konec sedmdesátých let, kdy vrcholilo punkové hnutí, mi stále hudebně rezonuje, byť v poněkud nápaditější podobě, kterou představuje právě postpunk.

Tento playlist vás zavede ke konci sedmdesátých let, kdy se postpunk objevil jako reakce na energii a jednoduchost punkového hnutí, přičemž do hudby vnesl širší spektrum vlivů a větší chuť experimentovat. Do rockové hudby přinesl nové prvky, jako jsou složitější struktury písní, neobvyklé instrumentace a temnější atmosféru.